Náš pracovně zážitkový tábor Hnutí Brontosaurus je vytržením z každodenní reality, můžeš si na něm užít spoustu zábavy, navázat nová přátelství a pomoci při budování skanzenu. V průběhu celého tábora je plánován bohatý zážitkový program, který Ti umožní se něco nového naučit či na něco nového přijít prostředníctvím vlastních zážitků v bezpečném prostředí hry.
Jak si představit takový pracovně zážitkový tábor? Po práci Ti bude nabídnuta škála různých aktivit či her, jejichž cílem však nebude jen zabití volného času a zábava, ale také následný přesah do reálného života, který Ti umožní vidět věci zase v jiných souvislostech. Vyzkoušíš si spoustu nových věcí, překonávání nečekaných výzev, řešení strategických úkolů, tvoření, diskutování, spolupráci s ostatními nebo zamýšlení se sám nad sebou. K tomu všemu jako bonus bude parta podobně smýšlejících lidí, kteří chtějí příjemně strávit společný čas.
A co očekávat na našem táboře?
Alespoň jedny trochu mokré boty, hodně bláta jak při práci, tak při
programu, bydlení uvnitř keltských staveb, třpytící se hvězdy za jasných nocí, smích i pláč z týmového vyčerpání
či sáhnutí si na své dno a neuvěřitelnou euforii z toho, že jsi to dokázal... tohle máš šanci zažít na našem
táboře „Quo Vado?”. Pokud Tě to láká, tak neváhej a dej nám o sobě vědět!
Název: | Quo vado? (Kam kráčím?) |
Druh akce: | Pracovně-zážitkový tábor |
Datum: | 4.7 - 13.7 2014 |
Místo: | Keltský skanzen Nasavrky |
Cena: | do 1000 Kč |
Pro koho: | 16+ let |
Ubytování: | ve spacácích uvnitř keltských staveb |
Práce: | Obecně práce na budování skanzenu, například tesání trámů, odkorování kmenů, vyplétání stěn a následné vymazávání hlínou... . Rozsah práce je 6 hodin / 5 dní. |
Program: | Nabitý zážitkový program... |
Organizátoři: | Petr Kus, Radek Navrátil, Jan Slaný (Sorondil), Eva Neduchalová, Martin Backo, Pavla Srbová, Jana Sklepníková, Soňa Šulcová |
Pod zaštitou: | Hnutí Brontosaurus, článek Orchis |
Kontakt: | Radek Navrátil, kdesivlesi@seznam.cz, 775 192 116 |
Jak je tábor postupně blíže a blíže, tak se vše vybarvuje v jasnějších a sytějších konturách. A i na našem webu se objevují nové věci a proto neváhej a vždy, když budeš potřebovat zahřát na duši, navštiv svůj tábor a třeba se jako bonus dozvíš i něco nového...
A kdo že to tedy jde s Tebou na výpravu za pramenem poznání? Například Dušan Renát, Ester Detáryová, Jan Loskot, Rissie, Darek Cidlinský, Áta, Tomáš Kučera, Klára Burešová, Pavlína Prošková, Michaela Kernová, Dan Vitvera, Zuzana Vitverová, Karin Backová a mnozí další... celkem zatím 24 dobrodruhů, z toho 12 mužů a 12 žen.
Byvá dobrým zvykem, že na webových stránkách akce se představí také tým organizátorů. Pár našich fotek můžeš nalézt, když se vydáš "přes potok". Pokud si nás chceš opravdu dobře prohlédnout, můžeš si rozkliknout i zvětšenou fotku.
Níže nalezneš představení všech organizátorů... (neboj se kliknout na jeho či její fotku, aby se Ti vybarvili)
Peťa (Petr Kus) Věk: cca 27 Motto: „Proč se trápit za to, že máte lidi rádi ...” |
|
Sorondil (Jan Slaný) Věk: cca 24 |
|
Yuki (Jana Sklepníková) Věk: 22 (někdy více, někdy méně :) |
|
Radek (Radek Navrátil) Motto: „I otevřené nepřátelství je mi milejší, než falešný úsměv.” |
|
Martin (Martin Backo) Věk: Mladý, starý? Záleží na uhle pohľadu... Motto: „Ako hore, tak i dolu, ako vnútri, tak i vonku.” |
|
Pája (Pavla Srbová) Věk: 21 |
|
Soňa (Soňa Šulcová) Věk: mentální od 5 do 75, jak kdy Motto: „Co tě nezabije, to se tě pokusí zabít znovu.” |
V cestě za poznáním mi pomůže a pomáhá hlavně schopnost sebereflexe a sebekritiky. Dále schopnost vyslechnout názory a postoje ostatních a nezamítavě je zhodnotit, jestli nemají něco do sebe – třeba víc, než moje současné. A v případě, že tomu tak dle mého úsudku není, tak je přesto bez problému akceptovat a nenutit nikomu ty moje. Mým oblíbeným jídlem je medium well telecí steak s marinádou ze zeleného pepře a s opečenýma bramborama. Z osobností uznávám například Karla Kryla a silně opovrhuju například Milošem Zemanem. Jedno ze zajímavých mouder, co si pamatuju, je: „Neuhánějte bezmyšlenkovitě kupředu, pokud nevíte, kam chcete dojít. Pokud směřujete nikam, pak tím získáte jen to, že budete nikde o něco dříve.“ Názory, které mě popudí, jsou například názory povyšující dotyčného nad ostatní a označující všechny nesdílející tento názor za omezence a hlupáky z ubohých důvodů jako vegetariánství a podobné. A banán loupu od květu, protože za stopku se velice pohodlně drží.
Vzkaz dobrodruhům
Léto, mé nejoblíbenější roční období, mě volá na cestu za poznáním. Ku pomoci nechť mi je hloubavost, ale též
nadhled a humor, a také trocha zručnosti. Inspirací ať jsou mi silné osobnosti: lidé znající sami sebe, odvážní,
upřímní, tolerantní a schopní sebereflexe. Snad takoví existují. Naopak nechci nic mít s lidmi, kteří sami sobě i
ostatním lžou, snaží se lézt nahoru po mrtvolách ostatních a nejsou schopni respektovat odlišné názory.
Takovýmito odstrašujícími příklady budiž diktátoři, jakými byli v novodobých dějinách třeba Hitler či Stalin.
Svůj vzkaz zakončím lidovou moudrostí: I pád na držku je krokem vpřed.
O mně!
Zmatek a chaos vnitřně tajím,
občas však i vně rozpoznat se dají.
Dobrého slova si cením,
sliby se dodržet snažím
však občas síla mi chybí,
pak noční můry mě bijí.
V oblibě psa i kočku mám,
S oběma ráda v řeč se dám.
Nejkrásnější čas je ten ranní,
který nejraději pojím se snídaní.
Dobrých přátel si cením,
co o rady se rádi dělí.
Vzhlížím s obdivem k moudrým lidem,
kteří úsměv upřednostní před přepychovým bydlem.
Opovrhuji mlčením přátel,
kteří nechtějí jimi déle být,
toto příčí se mi.
Tak usmívej se, člověče, vždyť lidí je jak vody v řece. Dobré lidi v srdci měj a při bolu na ně vzpomínej.
Zdravím vás spolubojovníci na strastiplné cestě za poznáním. Původně jsem chtěl psát sáhodlouhý dopis o všem
možném i nemožném, avšak obávám se, že mne kapku opustila inspirace. Avšak naštěstí jsem dosti tvrdohlavý a tak
tady sedím a snažím se přijít na to, jak nějakou příjemnou formou zmínit co nejvíce svých vlastností, aniž bych
všechny vyděsil ještě před začátkem pouti. No budiž, jsem rýpavý, nerad plánuju, jsem nerozhodný a často nechávám
věci na poslední chvíli, nicméně když se pro něco rozhodnu tak do toho jdu po hlavě. Na cestě za poznáním by mi
mohla pomoci má znalost všelijakých her a hříček, strategií, taktik a podobných v reálném životě zcela
nepraktických věcí. Je trochu škoda, že je tábor v létě, asi bych preferoval jaro či zimu, tedy doufám, že ke mně
bude toto roční období milostivo - naučil jsem se s ním žít, ale bohužel po většinu času topím a neumím to
vypnout, tedy se mám sklony přehřívat. Nu co už, k táboru to patří a náladu si tím zkazit nenechám, ale nedivte
se, když budu jásat nad nějakou náhlou bouřkou, většinou mi přináší mnohem větší potěšení než klasické
čtyřicetistupňové teploty. Ze zvířat mám rád hady a ještěry, škoda jen, že v našem světě nežijí draci, ty bych
vybral okamžitě a bez váhání. Jak si tak procházím body, tak mě nyní čeká rozbor nějaké osobnosti. Obávám se, že
ze žijících mě nikdo příliš neoslovil, respektive neumístil se ani vzdáleně na nějakém z vrchních míst. Můžete s
tím nesouhlasit, nemusí se vám to líbit, ale to je asi tak vše, co s tím můžete dělat. Stejně se mi tím
rozhodování příliš neusnadnilo, ale budiž třeba Gaius Julius Caesar /dosaď téměř libovolného středověkého
stratéga, ale Casar byl prostě dobrý, no/ Kým nejvíce opovrhuji, nu, tady je to poněkud složitější, nejsem si
jist, zda mi někdo leží v žaludku natolik, abych jím vyloženě musel opovrhovat. V historii se zcela jistě našlo
spousta zrůd, v současnosti je to takové více skryté, těžko soudit. Řekněme, že libovolný evropský vojevůdce,
který šel dobrovolně zmrznout do Ruska...
Důležité varování: Nikdy nelechtej spícího draka.
Na cestě za poznáním mi pomáhá cílevědomost, smysl pro zodpovědnost a pečlivost. Příznávám ale, že tyhle
vlastnosti se u mně neprojevují za každé situace a někdy naopak až příliš :-)
Nemám rád, když si lidi něco nalhávají. Rád říkám věci na rovinu. Než předstírat, že je vše v pořádku, raději
přímo ukážu na problém. Snažím se přitom nikoho neurazit a pokud možno s každým vycházet dobře. Většinou se to
dá, ale jsou lidi, se kterýma se nemusím. Jídlo si moc nevybírám, za to roční období mám jednoznačně
rozškatulkované - léto je prostě nejlepší. Jinak mám moc rád přírodu a taky vlastně většinu zvířat žijících
volně. Vyjmenovat všechny oblíbené by bylo na moc dlouho. Vážím si Karla Janečka pro jeho nadání využité správným
způsobem. Nemám rád Václava Klause pro jeho ješitnost, namyšlenost a sebestřednost.
Držím se hesla, že člověk má k dispozici 24 hodin deně a to 7 dní v týdnu! Jak to, že není čas? :-)
Konichiwa.
Jsem téměř jak široký, tak dlouhý, ale spíše dlouhý než široký a spíš mladý než starý. Mezi mé přednosti patří
vytrvalost, cílevědomost, kreativnost, odhodlanost, neústupnost a odvaha. Typická je však pro mě také nesmělost
až plachost, jež jsou podmíněné mou melancholickou povahou. Málo mluvím a hodně přemýšlím, zejména o společnosti
a jejím působení a ovlivňování jednotlivce. Snažím se být nenápadný a příliš na sebe neupozorňovat, ale ačkoli
můžu vypadat slabě, skrývá se ve mně více, než si většina lidí myslí. Mým nejoblíbenějším časem v roce je jaro,
ačkoliv v tomto období bývám velice zaneprázdněn, a nemůžu si jej tedy do sytosti vychutnat tak, jak bych chtěl.
Nejvyšším vzorem mého bytí je mi Abd-ru-shin, naopak nejvíce opovrhuji diktátory, jako byl Adolf Hitler či Josif
Vissarionovič Stalin. Snažím se řídit heslem Oscara Wilda: Žádný člověk není tak bohatý, aby zaplatil svou
minulost. A na základě toho se pokouším činit v životě co nejméně chyb a špatných rozhodnutí, která mě následně
nutí tvrdě za ně zaplatit. Nicméně, i když je v dnešní době těžké věřit v následující moudro, stejně se k němu
stále vracím: Dobro vždycky nakonec zvítězí. A jestli ne, není to konec.
Banán se loupe vždy od šťopky! A má to svoje důvody. Představte si takový banán, celý život je bubákem nahoru, což je samo o sobě převrácené a netradiční, potom ho někdo utrhne a dá do krabice, takový banán si sice leží a veze se, ale taky to není vyloženě pohodlná pozice. A nakonec! Někdo si ho koupí a to jediné, po čem tenhle žluťák touží, je ještě před snězením zažít nějaké vzrůšo. Být chvíli šťopkou nahoru, jinak, než celý předchozí čas. Vy mu to snad chcete upřít? A když se to vezme kolem a kolem, podobné je to se mnou. Rád občas visím vzhůru nohama, zažívám netradiční věci a skotačím. Vlastně bych našel ještě jednu metaforu k banánu. Dá se říct, že mám taky docela tvrdou šlupku, do které je někdy nesnadné se dostat, ale pod níž se skrývá měkké a zranitelné jádro. Jinak, přirovnávat celou svou charakteristiku k banánu je asi lehce omezující, takže to rozšířím i na neovocné věci. Baví mě práce! Hlavně ta rukama, ale aj hlavou se daj dělat věci. U práce si člověk skvěle popovídá, něco se naučí, dozví, někde pomůže, něco spraví… a to je ono. Rád zkoumám, dozvídám se, naslouchám, hraju si, tančím a tak dále. A abych zmínil nějaké svoje vlastnosti – na první místo postavím empatii, protože ta mi na cestě za poznáním a porozuměním pomáhá nejvíce, hned za ní čeká trpělivost a vedle skromně postává obětavost. Ale víc už si zjistěte sami…
Kumpáni!
Vlastnosti: přežití v přírodě, odhodlání
Oblíbené zvíře: havran
Jídlo: durum
Roční období: podzim
Osobnost: Terry Pratchet
Opovrhovaná osobnost: Lokietko
Moudro: Život je příliš krátký na to, abychom se učili německy.
Rozčilující radikální názor: nerozčiluji se
Politické smýšlení: aristokracie, monarchie
Banán loupu ze správného konce.
Cokoli: Nože jsou parádní
Ahoj, Jmenuji se ***, pocházím z ***, mám *** let a rád ***. Mé vlastnosti jsou stručnost a ***. Věřím, že hlavně
druhá vlastnost mi hodně pomůže na cestě za poznáním. I když *** říká, že *** mi pomůže víc. Možná má pravdu!
Oblíbené zvíře je pes, ale nemám teď žádné zvířátko. Dobré jídlo je jídlo, které má výraznou chuť. Miluju zimu a
jaro. Nevím o žádné osobnosti, kterou bych uznával nebo naopak ji opovrhoval. V poslední době mě popudilo, že
Pluto už není planeta. Považuju to za skandální a nevím, kdo to mohl dopustit. Banán loupu od špičky a toaletní
papír preferuji, když je veden z vrchu. A vždycky když je otočen naopak tak ho obrátím do správné polohy.
***
Jsem velký optimista, takže se na svět většinou dívám přes narůžovělé brýle. Myslím si, že jsem kamarádský, vždy veselý a stále mám dobrou náladu. Velmi rád mám adrenalinové sporty, nejraději takové, kde se jezdí na kole. Rád pobývám v přírodě, nejlépe s kamarády.
Mé vlastnosti, které pomohou na cestě za poznáním, jsou vytrvalost, přemýšlivost, schopnost naslouchat a samotná touha poznávat. Nejradši mám navždy věrného psa a melancholický podzim hrající všemi barvami. Obdivuji lidi, kteří se nevzdávají, dokáží se překážkám postavit čelem a díky každodenní snaze dosahují „nemožného“. Nechci nikým opovrhovat, ale vadí mi přetvářka. Banán loupu od stopky, debaty na podobná témata však nepovažuji za důležité – mám raději mnohem hlubší věci... Na konec oblíbené motto: „Začni u sebe!“
Jak bych asi začít měl,
aniž by ses dozvěděl
moje jméno, věk, či stát?
Nápovědu jdu ti dát:
V duši jsem vždy optimista,
tedy aspoň většinou.
Nejsem žádný extrémista,
kamarádím s peřinou.
Přátelský jsem, to je jistý,
a lidi mám tuze rád!
Rejstřík mám doposud čistý
a když můžu, jdu si hrát.
Hry s mičudou kde se hází,
volejbal či přehazka,
jdou mi skoro bez nesnází
(to je trochu nadsázka).
Přírodu mám nejraději,
když mám plno starostí.
Ta pomůže v beznaději,
trable rychle vykostí.
Bez zvířátek ani ránu,
to jsou moji lékaři.
Kočičku mám doma v senu,
radši je však v polštáři.
Vstřícný asi jsem ke všemu
co Pán Bůh mi přichystal.
Každé ráno děkuju mu,
že jsem se tím, co jsem stal.
Tímhle končím nápovědu,
snad vyluštíš tuhle vědu.
Není to snad zas tak těžké.
Držím palce, to mi věřte. :-)
Pomůže mi láska k poznávání nových myšlenek a snaha o nahlédnutí do náboženství a myslí druhých. Oblíbené zvíře? Nevím, žádné mě nenapadá, ale udržuji si odstup od žížal a rybiček. Mám rád zeleninové saláty, rýži a kotletu na roštu. Nejvíc uznávám Pratchetta a nejvíce opovrhuji Zemanem. Do života mě inspiroval název jedné knihy, kterou jsem nikdy nečetl. „Respektovat a být respektován.“ Další životní moudro je „Kdy je lepší mlčet? Když o tvůj názor nikdo nestojí.“ (autor neznámý) Banán loupu od šťopky.
Buďte zdrávi,
nechce se mi zapojovat žádnou kreativitu, tudíž to vezmu tupě popořádku.
Čím si pomáhám při akvisici poznání a znalostí: kromě standardní výbavy většiny lidí (funkční smyslové vnímání
... ) zejména vysokou paměťovou kapacitou (protože mě nebaví utrácet čas opětovným poznáváním toho, co jsem už
někdy poznával), výkonnou aritmeticko-logickou jednotkou (protože na některé druhy poznání je zkrátka potřeba se
ozbrojit přislušným hardware), tím, že přiděluji procesu, který má poznání na starost, vysokou prioritu (tudíž
nemusí moc často čekat zatlačen do pozadí jinými svými bratříčky). Z vlastností, které se hodí, ale poznávání
nijak neovlivňují, je to hlavně dovednost vzbuzovat v okolním vzduchu podélné mechanické vlnění, jež dokáže při
kontaktu se vstupními zařízeními místně blízkých osob občas vyvolávat příjemné pocity. (Pokud by vás zajímala
podstata této magické dovednosti: využívám k ní kouzelnou dřevěnou tenkostěnnou krabici podivného tvaru, na níž
je pomocí důmyslného mechanismu napjato šest kovových vláken, a občas i umně proděravělou plastovou trubku.)
Vlastnosti, které mi nepomohou, uškodí, zkazí mou reputaci či mají podobně nepříjemné dopady, ani nebudu
vypisovat, jednak proto, že to nemám za úkol, jednak proto, že možná nemáte čas na procházení několika MB textu.
S osobnostmi je to těžké ... Hlavně se slůvkem 'nejvíce'. Nejvíce neuznávám žádnou osobnost; různých osob i
osobností, známých i neznámých, uznávám z různých důvodů velké množství. Tím hůř mluvit o opovržení -- osoby,
kterými opovrhuji, zapomínám. Někteří lidé zmiňovali jako předmět své úcty dávné vojevůdce. Ano, ty uznávám.
Stejně tak ale uznávám spoustu lidí jenom proto, že třeba napsali nesmírně užitečný kus kódu, který na svém
počítači pouštím tisíckrát za den. Takže tuto otázku jednoznačně zodpovědět opravdu nedokážu.
Nyní je čas na nepovinné položky: radikální názory mě zpravidla popuzují automaticky, málokdy se pojí radikalita
s potřebným nadhledem; politicky se orientuji někam do středověku a o současné situaci raději nic nevím; banán
loupu v rámci optimalisace od stopky, neboť ji lze jednoduchým hmatem odlomit a banán se pak oloupe téměř bez
jakéhokoli úsilí. Nepovinně nepovinná položka: vězte, že jsem latinský fanatik. Fakt, že latinsky moc neumím, mi
v tom vůbec nebrání :).
A závěrečné důležité varování, moudro či fakt (dostanete bonus! půjde o důležité varování a důležitý fakt ZÁROVEŇ
!!): Na seznamu předepsaného vybavení chybí nůž.
Byvše varováni před latinou, snad skousnete latinskou zdvořilostní frázi:
Di vos incolumes custodiant.
Ahoj:)
Velmi krátce, neb kdo by chtěl číst dlouze... Jsem... k čemu jména...:) srdcem dobrodruh, hlavou často v
oblacích, miluji přírodu, rád se toulám, rád v ní sportuji, mám rád adrenalin ale i hodiny tichého rozjímání v
horách/nočním městě/toulání/ procházení. Na cestě za poznáním mi bude pomáhat má zvědavost, přemýšlivost,
inteligence, nadhled, sebemotivace, motivace okolí a znepříjemňovat kamarádka z největších, nedochvilnost:)
Oblíbené zvířectvo Border kolie, pro svou milou povahu, inteligenci a hebký povrch. Oblíbené jídlo ostatní
zvířátka, halušky, čokoláda.
Uznávám bojovníky za svobodu a demokracii, opovrhuji těmi, kteří se snaží o „opačné“ extrémy (anarchii, pětiletky
(včetně té evropskounijní, i socialistické), tvrdý nacionalismus atd...) A například taky lidmi, kteří jsou
arogantní blbci s egem nadopovaným steroidy - v českých zemích např. mistr verbální agresivity Míla Zemanů.
Radikální názory mě nepopuzují, na každém je nějaký reálný základ, jen výstup může být „lehce zkreslený“...
A mé nejoblíbenější (překlad jsem nedokázal):
„Yes, the voyage of discovery consists in seeking new landscapes, but mainly in having new eyes…“
A taky: „Lepší prožít život v plechovce, než jako tuňák“
Váš Dobrodruh
Asi nejsilnějším znakem mojí povahy je jistá všestranost spojená s přímočarostí. Přijde mi jako blbost lhát komukoliv o čemkoliv, na druhou stranu o mě všichni nemusí všechno vědět. Tak nějak se totiž řídím heslem z knihy mého oblíbeného spisovatele Terryho Pratchetta: „Never tell nobody nothing they don't need to know.“ V důsledku toho můžu ostatním připadat trochu odtažitý, ale jednoduše si některé věci nechávám pro sebe. Jsem dost nezávislý, ale otevřený novým myšlenkám a nápadům. Rád jím například banány, které loupu od stopky. Z osobností nejvíc uznávám Járu Cimrmana a nejvíc si užívám jaro. A fakt na závěr - podle Myers-Briggs type indicatoru jsem na pomezí dvou poměrně vzácných osobnostních typů, což zjednodušeně znamená to, že se v sobě často nevyznám já sám, natož aby mě plně chápal někdo jiný.
Jsem zvědavý, mám rád legraci, občas asi i trošku provokuju. Nebojím se být jiný než
ostatní. Zábavu sám často nevytvářím, ale v dobré partě rád udržuju veselou náladu.
Nejsem středem pozornosti, stojím spíš opodál. Rád poznávám nové lidi, i když získat
mou důvěru není samozřejmé.
Mám rád hory, lesy, v zimě, v létě, na jaře i na podzim. Střídání ročních dob dodává
všemu smysl a přirozený rytmus. Všechny mají své kouzlo a každou z nich už jsem měl
někdy nejraději. Teď je to jaro. Ze zvířat jsou mi nejbližší divoká lesní zvířata jako jelen
či medvěd.
Na osobnosti nahlížím velmi individuálně a většinou je nehodnotím a už vůbec jimi
neopovrhuji. Jelikož nikdy neznáme pravou podstatu věcí a myšlenkový svět člověka,
jeho minulost a další směřování. Uznávám lidi, kteří žijí spravedlivě, dávají úsměv
a lásku a dokáží inspirovat. Je to třeba Dalajlama nebo laskavý starý muž, jehož oči
vyprávějí.
Těším se na vás...
Drazí spolustavitelé!
Tak jako vy i já mám kopec nejrůznějších vlastnosti, o které bych se teď rád
podělil. Bohužel se však obávám, že je nad mé síly vylíčit mé bytí v pouhých pár větách.
Jak jen vystihnout povahu člověka a neodeslat jen pouhý výčet vlastností!?
Já… jsem. Jsem smíšek. Miluju zábavu a lidský smích. Jsem snílek. Dokážu trávit
celé dny v oblacích. Jsem chytrolín. Zbožňuji poznání a zkušenosti plynoucí z nich. Jsem
tvrdohlavý. Nevěřím ničemu co neznám. Jsem také všeználek. Všude jsem byl a všechno
dokonalé znám. (Zde bych Vás rád poprosil o odpuštění a kop do zadku :D)
Rád se zamýšlím nad nejrůznějšími problémy světa. Bohužel nemám žádnou
osobu, dle které bych kráčel. Ctím vlastnosti jako čest, chrabrost, mírumilovnost… ale
zároveň věřím, že toho nedosáhnu pouhým následováním. Mé nejvýstižnější moudro
je „Život je neskutečně krátký…“
Starý dům, nekonečně mnoho dveří. Bouře v zavařovací sklenici. Zvědavost, co nutí
podívat se za každou další zatáčku. Příběhy, mytologie, tajemství. Pacifista. Směrem?
Volání dálek. Vůně po dešti. Jen tak. Od stopky ne! Fontána zvířátek, odraz v zrcadle.
Maličkosti. Podzim, zima, burákové máslo. Kdo se snaží ublížit druhým. Kdo si umí vážit
jedinečnosti své i ostatních.
... „The one thing you have that nobody else has is you!“
Na cestě za poznáním mi pomůže má veliká zvídavost, snaha naslouchat druhým a upřímnost. Mými oblíbenými zvířaty jsou rys, vážka a ovce, nejoblíbenějším ročním obdobím je podzim. Nemám žádnou konkrétní osobu, kterou bych nejvíce uznával či kterou bych naopak opovrhoval. A protože mám zbrklou povahu, stále si připomínám, že bych se měl řídit onou lidovou moudrostí, která radí dvakrát měřit a jednou řezat. Na závěr bych jen chtěl dodat, že jsem banán nikdy neloupal jinak než od květu a v poslední době mě velice popudil názor, že takto by se banán rozhodně loupat neměl!
Zdravím všechny,
Ohledně vlastností bych zmínil nejspíš zvídavost, trochu odvahy a smyslu pro humor.
Jinak moje oblíbené roční období je určitě zima, protože zimní sporty mám nejradši. Ze
zvířat to bude nejspíš vlk a jídlo těstoviny se sýrovou omáčkou. Jako osobnost uznávám
kandidáta do senátu a profesora Zdeňka Papouška a teologa a spisovatele Marka Orka
Váchu. Banány většinou neloupu, protože je nemám rád.
Koukni okolo sebe a konečně si uvědom jaké máš štěstí.